Jméno Milada má slovanský původ a pochází ze staroslovanského jména Mlada, což znamená "mladá". Význam jména Milada je tedy spojen s mládím, ale také může být interpretován jako "milá" nebo "milovaná". Je to ženské křestní jméno, které má historické kořeny a stále se používá v české kultuře. Existuje také novější varianta tohoto jména - Mladena.
Původ
slovanský, staroslovanský
Význam
Jméno Milada znamená "mladá", "milá" nebo "milovaná".
Svátek
- 8. únor (Česko)
- 29. prosinec (Slovensko)
Podobná jména a varianty
Slavní nositelé
Milada Horáková
Milada Horáková, rozená Králová, se narodila 25. prosince 1901 na Královských Vinohradech a zemřela 27. června 1950 v Praze. Byla významnou osobností české historie, právnička, politička, národní demokratická socialistka a feministka. Jejím manželem byl zemědělský inženýr a novinář Bohuslav Horák.
Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stala nežádoucí osobou pro nový režim. O dva roky později se stala obětí tzv. justiční vraždy, což bylo důsledkem jednoho z nejznámějších politických procesů v komunistickém Československu. V tomto procesu byla odsouzena za spiknutí proti republice. Její poprava byla symbolickým aktem represí komunistického režimu vůči politickým odpůrcům. Milada Horáková se stala jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Její život a smrt jsou dodnes připomínány jako příklad odvahy a oběti ve jménu demokracie a lidských práv.
Milada Gabrielová
Milada Gabrielová je česká malířka a grafička narozená 13. srpna 1959 ve Frýdlantu. Po absolvování Střední školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde se věnovala tvorbě a konstrukci nábytku a interiérů, pokračovala ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a následně na Akademii výtvarných umění v atelieru grafiky pod vedením profesora Ladislava Čepeláka.
Po ukončení studií se Milada věnovala rodině a začala pracovat jako malířka a grafická designérka. Specializuje se také na navrhování interiérů a tvorbu vitráží. Kromě tvorby se také věnuje pedagogické činnosti a od roku 2008 učí na Fakultě architektury ČVUT jako odborná asistentka. Vedle pedagogické činnosti organizuje kurzy v rámci celoživotního vzdělávání a výtvarné dílny.
Je známa svou účastí na charitativních projektech a podporuje spolek Múzy dětem. Je také zakládajícím členem občanského sdružení Janovka o. s. a vede zde výtvarné dílny. V letech 2008 až 2011 působila jako kurátorka galerie ústavu výtvarné tvorby "Schodiště" v Praze spolu s akademickou malířkou Gabrielou Novákovou. Milada Gabrielová je tedy významnou osobností české výtvarné scény, která se svou tvorbou i pedagogickou činností obohacuje kulturní život České republiky.
Milada Součková
Milada Součková byla významnou českou spisovatelkou, lingvistkou a literární teoretičkou. Narodila se 24. ledna 1899 v Praze do rodiny stavebního podnikatele Antonína Součka a jeho manželky Marie, rozené Horové. Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala roku 1923 na téma "O duševním životě rostlin". Později v letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne.
V roce 1930 se provdala za malíře Zdeňka Rykra, ale roku 1940 spáchal její manžel sebevraždu. Během svého života se aktivně účastnila uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na "Obrazech z dějin".
Po roce 1945 pracovala jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Kromě toho byla od roku 1963 knihovnicí na Harvardově univerzitě, kde shromáždila významný soubor české literatury mimo Českou republiku.
Milada Součková zemřela 1. února 1983 v Bostonu, USA, a její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze. Její dílo a přínos k literatuře a jazykovědě jsou dodnes uznávány.
Milada Ježková
Milada Ježková, rozená Kloudová, křtěná Milada Veronika, se narodila 27. června 1910 na pražském Smíchově a zemřela 4. května 1994 v Praze. Byla českou herečkou, ale původně pracovala jako dělnice a účetní.
Její herecká kariéra začala až v pozdním věku a to náhodou, kdy ji v tramvaji potkal režisér Jaroslav Papoušek, který ji doporučil Miloši Formanovi pro roli v jeho filmu "Lásky jedné plavovlásky". Tuto roli původně odmítla, ale nakonec se k filmování přece jen přesvědčila. Ve filmu ztvárnila roli matky hlavní postavy. Svůj filmový debut tak absolvovala ve svých 55 letech.
Následně hrála v několika dalších filmech a televizních produkcích. Mezi její nejznámější role patří postava staré paní Jechové ve filmu "Kulový blesk", díky níž se stala součástí internetového memu, kde je citována výrazem "A mohla bych ho vidět?".
I přes to, že neměla formální herecké vzdělání a její herecká kariéra začala později v životě, se stala známou a oblíbenou herečkou, která si získala diváky svou přirozeností a charismatem.
