Jméno pro dívku Alžbeta

Jméno Alžběta je ženské křestní jméno českého původu. V horoskopu je spojováno se silou a schopností podmanit si své okolí. Muže okouzlí svým sexappealem a u žen upoutá příjemným vystupováním. Za milou tváří se ale skrývá tvrdé jádro, a pokud je někdo provokuje, dokáže se bránit. Alžběta je vždy originální a vyčnívá z davu. V cizích jazycích se jméno překládá například jako Elisabeth, Isabell, Isabella nebo Lisette. Jméno Alžběta bylo v letech 2016-2019 průměrně 28. nejpopulárnějším jménem mezi novorozenci. Mezi významné osobnosti s tímto jménem patří například anglická královna Alžběta I., britská královna Alžběta II. a rakouská císařovna Alžběta Bavorská (Sissi).

Původ

český

Význam

Jméno Alžběta pochází z hebrejského jména Elíšéwah a znamená 'Bůh je má přísaha, přísahám na svého boha, Bohu zaslíbená, v Boha věřící'.

Svátek

  • 19. listopad (Česko)
  • 19. listopad (Slovensko)

Podobná jména a varianty

Alžbětka, Betina, Betka, Betuška, Bety, Betynka, Běta, Bětka

Slavní nositelé

Alžběta I.

Anglická královna, která se stala jednou z nejslavnějších panovnic v historii. Její dlouhé vládnutí bylo charakterizováno politickou stabilitou a úspěchy v oblasti umění a literatury.

Alžběta II.

Britská královna, která od roku 1952 vládne Spojenému království a dalším zemím Commonwealthu. Její dlouhé vládnutí je spojeno s mnoha historickými událostmi a změnami ve společnosti.

Alžběta Bavorská (Sissi)

Česká královna a rakouská císařovna, známá také jako Sissi. Byla manželkou Františka Josefa I. a stala se ikonou krásy a elegance. Její život inspiroval mnoho knih, filmů a muzikálů.

Alžběta Pomořanská

Manželka českého krále Karla IV., která se stala významnou osobností v českých zemích. Její manželství s Karlem IV. spojilo Čechy s římským a českým královstvím.

Další podobná jména

Dafni , Danka , Ivetka , Kara , Georgina , Bedřicha , Kunigunda , Viluše , Solomia , Týna

Reklama

Tipy a zajímavosti o jménech

Kdo vymyslel příjmení?

Dědičnost příjmení (podle otcovské linie) byla zavedena císařským patentem Josefa II. v roce 1780. I přes toto nařízení nemanželské děti běžně nadále přijímaly příjmení svých matek. Příjmení v té době vznikala z různých zdrojů, včetně příjmů, přezdívek, jmen odvozených od původu předků, křestních jmen předků nebo takzvaného jména podle chalupy.