Jméno Zdeněk má původ ve slovanské tradici a má bohatou historii spojenou s rytířstvím a šlechtictvím. Původně vzniklo jako domácí podoba jmen Sděslav, Zděslav nebo Zdislav, a vykládá se jako "zde slavný", "udělat slavným" nebo "oslavující své dílo/práci". Toto jméno mělo význam pro muže, kteří neváhali bojovat za své ideály a cíle a byli ochotni získat srdce své vyvolené dámy.
Dříve bylo jméno Zdeněk často spojováno s osobami vyšších společenských vrstev, jako byli středověcí rytíři a šlechtici. V dnešní době se jméno Zdeněk stále používá a má pevné místo v české kultuře a tradici.
Původ
latinský, slovanský, staroslovanský
Význam
Jméno Zdeněk má svůj původ ve slovanských jménech Zděslav, Sděslav a Zdislav, a vychází z významu "zde je slavný" nebo "udělat (se) slavným". Tato interpretace naznačuje osobu, která si získává uznání a respekt svými činy nebo prací.
Existuje také teorie, že jméno Zdeněk pochází z latinského jména Sidonius, což by mohlo znamenat "sidonský muž" nebo "původem ze Sidonie". Sidonie bylo antické město na území dnešního Libanonu.
Celkově vzato, jméno Zdeněk je spojováno s významy jako síla, sláva a původem z určitého místa. Je to jméno s hlubokými historickými kořeny a různými interpretacemi v závislosti na kulturním kontextu.
Svátek
- 23. leden (Česko)
Podobná jména a varianty
Zdena, Zdenda, Zdenko, Zdenouš, Zdenoušek, Zdeník, Zdeníček, Zdeněček
Slavní nositelé
Zdeněk Fibich
Zdeněk Fibich byl významný český hudební skladatel 19. století, který byl spolu s Bedřichem Smetanou a Antonínem Dvořákem jedním z hlavních představitelů české hudby druhé poloviny 19. století. Narodil se 21. prosince 1850 v Myslivně u Všebořic a zemřel 15. října 1900 v Praze. Na rozdíl od Dvořáka byl Fibich typickým představitelem hudebního romantismu.
Fibich byl také znám svými operami, symfoniemi, klavírními skladbami a dalšími hudebními díly. Mezi jeho nejznámější skladby patří opera "Šárka", symfonická básně "Záboj, Slavoj a Luděk" a cyklus klavírních skladeb "Moods, Impressions, and Reminiscences" (Nálady, dojmy a vzpomínky).
Je zajímavé, že se Fibich dvakrát oženil se sestrami Růženou a Barborou Hanušovými. Po smrti první manželky Růženy se oženil s její starší sestrou Barborou, která byla českou operní zpěvačkou. Spolu měli syna Richarda, pojmenovaného na památku hudebního skladatele Richarda Wagnera.
Zdeněk Mahler
Zdeněk Mahler byl významnou osobností českého kulturního života. Narodil se 7. prosince 1928 v Batelově a zemřel 17. března 2018 v Praze. Byl pedagogem, spisovatelem, scenáristou, publicistou a muzikologem.
Ve svém životě se věnoval různým oblastem, od práce v rozhlasu a na ministerstvu školství po svobodné povolání jako spisovatel, scenárista a publicista. Mahler byl členem KSČ od roku 1948, ale v roce 1969 byl ze strany vyloučen. Během sametové revoluce v roce 1989 se aktivně účastnil dění v divadelní obci a mezi studenty.
Zdeněk Mahler se také podílel na tvorbě filmů a televizních pořadů, zaměřených zejména na historická a hudební témata. Získal několik ocenění za svůj přínos české kultuře, včetně čestného doktorátu na Univerzitě J. E. Purkyně a medaile Za zásluhy udělené prezidentem Milošem Zemanem.
Byl známý svým hlubokým povídáním a znalostmi, což mu vyneslo přezdívku "chodící encyklopedie". Nicméně, byla vyjádřena kritika jeho prezentace historických faktů, která byla označena za neověřitelnou a někdy nesmyslnou.
Mahler se veřejně hlásil k dějinné linii, kterou reprezentují osobnosti jako Karel IV., Jan Hus, Jan Amos Komenský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský a Tomáš Garrigue Masaryk, a toto dějinné dědictví považoval za závazné.
Zdeněk Piškula
Zdeněk Piškula je český herec, narozený 25. června 1998 v Praze. Studuje na Pražské konzervatoři a je známý svou činností v divadle i televizi.
V mládí se věnoval různým aktivitám, jako je fotbal a breakdance, ale později se zaměřil na hereckou dráhu. Začal chodit na konkurzy a postupně získával role v divadlech jako Divadlo Minor, Divadlo U Hasičů a Divadlo Broadway.
Pro svůj herecký rozvoj navštěvoval Centrum muzikálového herectví, kde získal taneční, pěveckou a hereckou přípravu. Jeho největším koníčkem se stalo herectví, zpěv a tanec.
V roce 2016 se zúčastnil taneční soutěže "StarDance …když hvězdy tančí", kde vytvořil taneční dvojici s Veronikou Lálovou a soutěž vyhrál.
Od sezóny 2019/2020 je v angažmá v Městských divadlech pražských, kde pokračuje ve své herecké kariéře.
Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák je významnou postavou českého kulturního života. Narodil se 28. března 1936 v Praze a proslavil se jako dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel.
Po studiích na gymnáziu a Vysoké škole pedagogické se Svěrák společně se svou budoucí manželkou učil v severozápadních Čechách. Později začal pracovat v Československém rozhlase, kde se stal jedním z autorů rozhlasového pořadu "Nealkoholická vinárna U Pavouka", v němž vznikla postava nedoceněného českého velikána Járy Cimrmana.
Roku 1967 spolu s Ladislavem Smoljakem založili Divadlo Járy Cimrmana, které se zaměřilo na zkoumání odkazu Járy Cimrmana. Svěrák se podílel na psaní her a ve všech hrách tohoto divadla také hrál.
Spolu s Ladislavem Smoljakem začal psát i filmové scénáře, a to nejen pro filmy, ve kterých hráli sami, ale i pro další. Během osmdesátých let spolupracoval také s režisérem Vítem Olmerem.
V devadesátých letech začal Zdeněk Svěrák psát scénáře, podle nichž filmy natáčel jeho syn Jan. Mezi nejznámější patří "Obecná škola", "Kolja", "Tmavomodrý svět" a "Vratné lahve". Film "Kolja" získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1996.
Svěrák se angažuje také v charitě a spolupracuje s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy. Kromě toho je autorem písňových textů, pohádek, povídek a knih. Za své dílo získal několik ocenění, jak v České republice, tak i v zahraničí.
Zdeněk Izer
Zdeněk Izer je český komik, bavič, imitátor a moderátor, který se narodil 7. září 1966 v Praze. Jeho umělecká dráha začala počátkem 90. let, kdy začal parodovat politické a společenské události, zejména během období dělení Československa.
První úspěch zaznamenal v pořadu "Šance" na České televizi, kde vytvářel scénky s Markem Dobrodinským. Spolu s ním parodovali televizní pořady a osobnosti včetně hudebních parodií. Později přešel na TV Prima, kde uváděl sérii zábavních pořadů jako Telebazar, Kinobazar nebo Skečbar.
V současnosti vystupuje po republice se svými sólovými pořady "Zdeněk Izer a Autokolektiv" a "Zdeněk Izer na plný coole". Kromě toho se objevil jako host v různých televizních pořadech a reklamách.
Je dvakrát ženatý a má dceru z druhého manželství. Mezi jeho koníčky patří rybaření, videohry a chov psů, zejména skotských teriérů.
Zdeněk Srstka
Zdeněk Srstka byl významnou postavou českého sportu a divadla. Narodil se 26. září 1935 v Praze a zemřel 29. července 2019 také v Praze.
Ve své sportovní kariéře se věnoval vzpírání a zápasu, zejména řecko-římskému zápasu. Reprezentoval Československo na různých mezinárodních soutěžích, včetně mistrovství světa a Evropy. Na letních olympijských hrách v Římě v roce 1960 se umístil na 9. místě.
Po skončení sportovní kariéry se věnoval herectví, převážně ve filmu a televizi. Ztvárnil řadu malých rolí a působil také jako kaskadér a moderátor.
V roce 2010 byl za svůj přínos sportu přijat do Síně slávy Českého svazu vzpírání. Zdeněk Srstka tak zanechal pozitivní stopu jak ve sportovním, tak i v uměleckém světě.
Zdeněk Štybar
Zdeněk Štybar je český profesionální silniční a cyklokrosový závodník. Narodil se 11. prosince 1985 v plané, v České republice. Je známý svými úspěchy v cyklokrosu, kde získal několik mistrovských titulů a stal se jedním z nejlepších závodníků světa.
Štybarova kariéra začala v cyklokrosu, kde dosáhl mnoha vítězství, včetně mistrovství světa v roce 2010 a 2011. Později přešel také k silničnímu cyklistickému závodění, kde získal řadu úspěchů. Mezi jeho největší úspěchy patří vítězství v etapových závodech jako je Eneco Tour a Etixx-Quick Step, a také vítězství v jednorázových klasikách jako je Omloop Het Nieuwsblad.
Štybar je známý svou schopností závodit na různých typech terénů a je považován za jednoho z nejvšestrannějších cyklistů současnosti.
